Hlívu ústřičnou asi většina z vás zná jako oblíbenou houbu. Ale věděli jste to, že je to vlastně masožravec, který zabíjí své oběti plynem?

Zatímco například žampionu se nejlépe daří na pařeništích s koňským hnojem, hlíva dává přednost rozkládajícímu se dřevu. Jenže tam hlíva nemá dostatek živin, a proto vyvinula strategii, která jí pomáhá získat živiny navíc. Potřebuje hlavně dusík, kterého je ve dřevě nedostatek. A ten získává tím, že loví háďátka řepná, takové malé cizopasníky, kteří vypadají jako malí červíci a jsou známí tím, že poškozují celou řadu rostlin.

Celý proces je hodně složitý, tak ho trochu zjednodušíme, aby bylo možné ho lépe pochopit:

Houbové kořeny (tedy něco jako kořeny, správně se tomu říká hyfy)… Tedy houbové kořeny mají na sobě speciální buňky naplněné jedovatým plynem. Háďátko se o ně otře, tím se plyn uvolní a háďátko je znehybněno. Takto znehybněné háďátko zůstává v blízkosti vláken z „kořenů“ houby. Vlákna do těla prorostou a pomocí nich houba do sebe načerpá živiny.

Ale nemusíte se bát – pro lidi tento jedovatý plyn není nebezpečný, a tak si na hlívě klidně můžete bez starosti pochutnat.

autoři: Radka Holanová, Ondřej Holan